Listopad 2014

Kapitola 3 - Nepřekračuj hranice

18. listopadu 2014 v 16:58 | Wiky Dream |  Rod poslední lovkyně
ahoj, tak po dlouhé době je tady zase jedna kapitola a tentokrát z ní mám i celkem dobrý pocit, což se stává málo kdy, tak snad se bude líbit i vám :-)

Všechno kolem se zdálo tak neurčité a tak nejisté. Netušila jsem kde jsem uvězněná a netušila jsem zda uběhly již roky co zírám do tmy a nebo jen vteřiny. Svět se buď opravdu zastavil a nebo se začal otáčet příliš rychle. Co jsem to jen udělala, já nás opravdu zabila, zabila jsem nás a Liam je teď bůh ví kde.. Jsem ztracená a on taky. Čas nás obtéká tak jako voda obtéká velký kámen. Jsme uvězněni na místě, ze kterého se jen těžko utíká.. Jsme opravdu mrtví? Co to říkala Emily? Dala mi vzkaz, vzkaz, který musím doručit, přeci nemůžeme jen tak umřít, teď když jsme urazili tak dlouhou cestu, teď ne. To přeci nebylo možné.. co to Emily udělala? Ona nás zachránila, musela, jinak to nedávalo smysl.

Kapitola 2 - Cesta do smrti

1. listopadu 2014 v 18:42 | Wiky Dream |  Rod poslední lovkyně
Tak po dlouhé době je tu druhá kapitola.. Možná to vypadá, že to flákám, ale už mám napsaných osm kapitol, jen jsem vždycky líná se přihlásit a hodit jí sem :-D

Toho večera jsem dorazila do zámku velmi pozdě. Nick a Liam už evidentně museli dávno lovit a vlkodlak si musel dávat dobrý pozor, aby se při lovu nepřiblížili ke mně. Chvílemi jsem doufala, že se můj strýc někde objeví a že mě doprovodí zpět domu, ale marně, a tak jsem dlouhou dobu bloudila po lese, než jsem se pouhou náhodou konečně dostala na hlavní cestu. V zahradách bylo ticho a celý zámek byl temný, jako by v něm již léta nikdo nebydlel. Jediný zvuk, který mě doprovodil od brány až ke vchodovým dveřím bylo ševelení větru v korunách stromů a zurčení ledové vody v řece.