kapitola 28 - Hosté

8. srpna 2014 v 16:57 | Wiky Dream |  Krev poslední lovkyně
ahojky lidičky jak se máte? Vím, že jsem tu teď celkem dlouho nebyla, omlouvám se, ale mám dost prácce, vlastně právě ode dneška až do příštího týdne žádnou práci nemám.. super :-D :-D takže konečně můžu trochu psát... A vzhledem k tomu, že už tu dlouho nebyla žádná kapitola tak jsem se rozhodla to napravit.. Už se pomalu blížím s touhle povídkou ke konci, docela mě chytla tak jsem se rozhodla pro další díl.. vím, že jsem slíbila i další díl Orisalovy legendy a věřte že jsem další díl chtěla začít dávat na blog.. jenže je doma.. a já doma nejsem.. Tak uvídím, třeba až domu pojedu tak ho tam nezapomenu :-D :-D no už končím.. užíjte si další díl :-)

,, Zmizela?! Jak, jak to myslíš, že zmizela?!" křičela jsem na Ivera zatím co jsem stoupala po zasněžených schodech k zámku. Za mnou pospíchal Liam a v jeho těsném závěsu pochodovala Zira. ,, Byly tam nejméně tři vychovatelky, jak jim mohla jen tak zmizet? Nemají ty děti chránit? Jak se to mohlo stát?!" Iver mlčel a jen tiše šel vedle mě.

Vklouzli jsme do zámku a všichni jsme zamířili do jídelny. Usadila jsem se na jednu z dřevěných, zdobně vyřezávaných židlí a položila si obličej do dlaní.
,, Je mi to líto, ale Nick jí najde.. Nestihl mi toho říct zrovna mnoho, ale říkal, že ví kam má jít." hrohlásil Iver a posadil se vedle mě.
,, Nenajde..!"začala jsem znovu histericky křičet. ,, Mají i jeho.. Dostanou ho. Oni ho zabijí!"
,, No.. To vlastně není možné.." Ozvala se Zira. ,, Bez dýk z podsvětí upíra nezabiješ.." dodala.
,, Promiň, tebe zval kdo?" zeptala jsem se a utřela si slzy z tváře.
,, Jde tu také o Nicka.. Zachránil mě a mou sestru a jestli je v nebezpečí chci být nápomocná." řekla a uraženě se posadila na židli, její dlouhé nohy se při tom nepřirozeně skřivily když je pokoušela nasoukat pod stůl.


,, Nápomocná? Nikdo nic dělat nebude.. Z tohohle pozemku se nikdo ani nehne!" přikázal Iver.,, Jak víš, že mají i Nicka?" zeptal se mě Iver.
,, V hlavě.. tam na řece, slyšela jsem Arona.. Slyšela jsem v hlavě jeho hlas.. Prosil mě, abych je zachránila, řekl, že je zabíjí!" Iver se zachmuřil.
,, Je to trik.." prohlásil Liam.. ,, Jen trik jak tě vylákat ven.. Ty se odtud nehneš!"
,, Cože? To ne, já musím jít najít Elis!"
,, To jsi vážně tak hloupá?" zasmál se Liam. ,, Mají Elis, jen aby nalákali tebe, na tohle čekají, jakmile výjdeš za bránu je po tobě!"

Liam měl pravdu, nejspíš bych nezachránila ani Nicka, ani Elis a ani nikoho jiného, všechno bych jen zhoršila.. O tomhle světě jsem věděla tak krátce a tak málo.. Neměla jsem ani potuchy co bych měla udělat. Jedna má část chtěla okamžitě vyběhnout ze dveří a pustit se do neznáma, hledat a hledat, dokud bych jí nenašla.. Nejspíš bych při tom zemřela, ale aspoň bych se pokusila, ale druhá má část věděla, že je to hloupost. Jsem nikdo a sama nic nezmůžu.. Potřebuji pomoc ostatních, protože ještě do tohoto světa nepatřím.. Jsem jako batole, které se teprve učí chodit a moc mu to nejde.. Říkají, že jsem lovkyně, že mám moc a sílu utkat se s démony, ale zatím jsem nezvládla ani ochránit svou rodinu a své přátelé a teď tu sedím.. rozpolcená a netuším co dělat, kam se vrtnout a jak se zachovat..
,, Tak co budeme dělat?" zeptala jsem se tenkým hlasem, ve kterém byl cítit náznak přicházejícího pláče.

,, Pokusím se kontaktovat ředitelku, řekl bych že ta byla nejspíš mezi posledními kdo s Nickem mluvil a samozřejmě já.. a také Toryse... Jestli se z Resmortu ztratilo dítě, už to rozhodně ví... Torys bude vědět co dělat.. Nenechají jim Elis na pospas.. on.. něco vymyslí..." řekl Iver s odhodlaným výrazem, ale v jeho hlase byli slyšet pochyby, jako by se mě jen snažil utišit.. Jakoby sám nevěřil tomu, že má Elis ještě nějakou naději.
,, A co Nick?" zeptala jsem se..
,, Jak Zira řekla,i kdyby Nicka přeci jen dostali nezabijí ho, nemají jak... Najdeme Nicka i Sam, neboj se.."
,, Ale co když ne, co když ho už nenajdeme.. Vzpomeň si jak dlouho ti to trvalo poprvé.. už ho nemusíme najít!!" znovu jsem začala křičet.
,, Tak dost!" zvýšil hlas Liam a otočil se ke mně. ,, My ho najdeme!" řekl a pokračoval.
,, Vim, že tohle je hodně těžké, ale musíš nám věřit, už jsme s nimi svedli mnoho bojů, my ho najdeme, najdeme a zachránime oba dva, jen nám musíš důvěřovat..." Pak se otočil na Ivera. ,, Spoj se se ředitelkou a Torysem, asi bude nejlepší když sem Torys dorazí osobně..


,, To nemusíte!" Přerušila Zira Liama a svou dlouhou rukou ukázala směrem k oknu. Po příjezdové cestě někdo přicházel. V jedné ze tří postav jsem poznala ředitelku Resmortu.. Vedle ní kráčela malá dívenka s vlasy dlouhými až po pás a černými jako ten nejčernější úhel.. Její bledá tvář vypadala vyděšeně. Tiskla se k ředitelce a pevně jí držela za ruku, tak pevně až ředitelčina dlaň červenala.. Tu dívku jsem neznala stejně jako osobu kráčející za nimi.Tou osobou, zprvu jsem přemýšlela o tom zda se mi to jen nezdá, byl pravděpodobně muž, byl skoro stejně vysoký jako okolní stromy a jeho kůže vypadala stejně jako stromová kůra, měla dokonce podobný odstín jako kmen dubu. Jeho velké oči nesly zvláštní odstín hnědé, která skoro přecházela do zlaté.. Jeho tvář vypadala nepřístupně a velmi hrdě. Celkově vypadal vyrovnaně, jakoby mu nic nedělalo starosti. Za to ředitelčin výraz ve tváři byl vyděšený a velmi naléhavý.. Spěchala k zámku tak rychle jak jen to šlo a černovlasá dívka se s ní snažila držet krok.
,, To bude nejspíš Torys, že?" zeptala jsem se a otočila se na Ivera. Ten jen pokývnul hlavou a spěchal ke dveřím..
,, Proč mě vůbec nepřekvapuje, že vypadá jako..."
,, Strom?" doplnil Liam a společně se Zirou zamířili do haly..
,, Myslím, že ještě uvidím zvláštnější věci, než tohle..." řekla jsem si sama pro sebe ve chvíli kdy se ten vysoký muž z ničeho nic proměnil v černého havrana a vlétl do zámku.


Rychle jsem přeběhla do haly a pozorovala jsem jak se černý havran usadil Iverovi na rameni. Hned za Havranem do haly vešla i ředitelka s holčičkou.
,, Myslím, že máme vážný problém.." řekla aniž by čekala na pozdravy kohokoliv z přítomných..
,, Zrovna jsem vám chtěl zavolat, co se stalo?" otázal se Iver a pokynul ředitelce do jídelny.
,, Stalo se toho hodně... Dnes v noci, nás zřejmně navštívil jeden z Agaresovích bratrů.. a ráno taky.."
,, Jak to myslíte?" zeptala jsem se a opřela se o jedno z oken.
,, Už nejspíš víš Sam, že děti v Resmortu nejsou jen tak obyčejné..."
,, To vím..." odpověděla jsem.
,, Jejich moc je spoutaná, dokud nenadejde ten zprávný čas.. Je to tak lepší.."
,, Zkaťte to!" prohodil Liam a postavil se vedle mě.
,, Carla se dnes v noci proměnila.." řekla ředitelka a otočila se na černovlasé děvče, které stálo vedle ní.. ,, Ale její spoutání mělo trvat ještě velmi dlouho... Někdo jí pomohl..." Všichni se otočili na Carlu a ta se ještě více přitiskla k ředitelce...
,, Tak fajn..." Liamův hlas zněl již téměř unaveně.. ,, Řekněte nám všechno!" pověděl Liam a ředitelka přikývla.

Dozvěděli jsme se všechno o únosu Elis a také to, že Carlina přeměna byl jen trik jak odlákat pozornost.. Ředitelka vyprávěla o návštěvě Toryse a o nečekaném příjezdu Nicka...
,, Věci se dali do pohybu..." prohlásila ředitlka a začala svlékat holčičku z černého kabátku. ,, Nick měl nejspíš plán, neřekl jaký, řekl jen, že mám vzít tu malou a máme zamířit sem a zabránit tomu, aby Sam vyvedla nějakou hloupost.." dokončila Anna a obrátila se na mě..
,, Nehodlám dělat žádné hlouposti, ale něco udělat musíme, jestli mají Nicka i Elis, tak rozhodně musíme něco podniknout!"


,, Myslím..." Ozval se zvláštní hlas mluvícího havrana. ,, Že bych se měl vrátit do Oroloru.. Mohl bych se pokusit požádat o pomoc nějaké víly a upíry..."
,, Třeba by pomohla i má sestra!" ozvala se Zira.
,, Já bych mohl najít víly a vlkodlaky žijící zde.." přidal se Iver.
,, V Maybolle žijí vlkodlaci?" zeptala jsem se.
,, Když nepočítám sebe a mého vnuka, tak vím o dalších třech vlkodlacích.. a taky o několika vílách.. Žijí v okolí zámku... Je to dobrý úkryt pro případ nouze..."
,, Proč taky nežijí v Ororloru?"
,, Někteří.." ozval se znovu havran. ,, jsou vyhoštění, jiní odešli z vlastní vůle.. Zeptej se jich proč tak učinili.." odpověděl mi a já jen pokývla hlavou..


,, Dobrá, takže plán by byl... bude to stačit na to, abychom odlákali jejich pozornost a získali zpět jak Elis tak Nicka... Tedy pokud budeme vědět kde jsou.." zněl místností Liamův hlas.
,, Jak se to dozvíme?"
,, Já vím kde jsou.. Nick jejich skrýš našel.. je to dávno, ale myslím, že by tam mohli být.." prohlásil Iver a pokračoval. ,, Takže teď bychom se asi všichni měli pustit do svých úkolů.. Sam, byla by si tak laskavá a postara se o tu malou?" zeptal se a já přikývla.
,, Myslím, že asi půjdeme do mého pokoje.."
,, To bude nejlepší.." usmála se ředitelka a zívla. Ještě naposledy jí pohladila po černých vláskách a něco jí zašeptala do ucha, pak se Carla usmála a otočila se na mě.

Vzala jsem dívenku za ruku a s konejšivím úsměvem jsem vyšla z místnosti. Hlavou mi běhalo tolik myšlenek, měla jsem takový strach, jaký jsem ještě nikdy nezažila, bylo toho tolik a já neměla mnoho času se v tom zorientovat, musela jsem si vystačit s tím co jsem věděla bez toho, abych začala bláznit.. Musela jsem se snažit uvažovat logicky, slzy, paniku a křik jsem měla na krajíčku, ale musela jsem to zkousnout, už jen díky tomu, že tu byla ta malá, která toho věděla mnohem méně než já, a která byla pravděpodobně už takhle vystrašená k smrti. Teď jsem jí musela být oporou, nemohla jsem se zhroutit, mohla jsem jen doufat, že Liam a jeho parta podivínů vědí co dělají..

**


,, Nicku, Nicku.. Ty hlupáku jeden.." ozval se něčí hlas když upír ležící na zemi otevřel oči. Chvíli mžoural ve tmě než odhadl směr, kterým přicházel hlas a zaměřil se na něj. Společně s hlasem k Nickovi dopadalo i malé množství omšelého světla, díky kterému si mohl prohlédnout místnost, ve které se nacházel.. Vlastně to nebyla místnost.. Stěny byly oválné a světlo, které Nick zahlédl k němu přicházelo z vrchu, byl v hladomorně.. Byla na rychlo vyhloubená a opatřena několika málo zaklínadly, které Agares znal již velmi dlouho.. Nebyla to silná zaklínadla, ale byla dost účinná na to, aby se žádný upír nedostal ven. Iver by ho určitě ven dostal, jako kdysi.. Znal dobře všechna zaklínadla i protizaklínadla, stejně jako Nick, ale potíž byla v tom že zaklínadlo uvěznění je stejné jako zámek truhly.. Tu také nelze otevřít z vnitřku...
,, Nepřipomíná ti to něco?" zeptal se Agares z hůry zatímco se na jeho tváří rozléval pošklebavý úsměv.
,, Mám pocit, že v podobné situaci jsem už jednou byl.." odpověděl Nick, vstal ze země a začal se rozhlížet po prostoru, ve kterém se nacházel... ,, Dostal jsem se z toho jestli si vzpomínáš.." utrousil upír aniž by se obtěžoval zvednout hlavu ke svému hostiteli.
Démon se hlasitě zasmál.
,, Ale dnes už se z toho nedostaneš.. Brzy budeme mít tvou lovkyni.. A pak bude můj otec volný.. Konečně se tě zbavím upíre!"
,, Jsi si tím jistý?" zeptal se Nick a oprášil si prach z kalhot a kabátu..
,, Tak jistý jakože zítra výjde slunce.. Samantha příjde sama, nebo si myslíš, že nechá zemřít svou jedinou přítelkyni? Pro tu jsi přišel.. Nebo se snad pletu? Měl si tušit, že tě budeme čekat..." Agares začal obcházet otvor do hladomorny..
,, Kde je to děvče?" Nickův hlas zvážněl.
,, Nemusíš mít strach, je v pořádku.. Zatím..."
,, Sam není hloupá, nikdy nepříjde, držíte jí tu zbytečně a pokud by přeci chtěla přijít, znám spoustu těch, kteří jí v tom zabrání!" Agares se znovu hlasitě rozesmál jakoby mu Nick vyprávěl dobrý vtip.
,, Myslíš toho vypelichaného psa a jeho vlče? To má být hrozba?"
,, No tím, že jste nechali proměnit to dítě a unesli chráněnkyni Resmortu, jste dali do pohybu velké věci.. V tuto chvíli už o všem pravděpodobně ví Torys a je celkem jisté, že sem již míří se svým oddílem.. Ne, nejspíš se jim nepodaří vás rozdrtit, i když bych si to moc přál, ale jako vždy, se jím povede vás oslabit.. Zachrání to děvče.. Sam sem nikdy doprovolně nepříjde..."
Démonovi stuhnul úsměv na jeho bledé tváři.. Jeho černé oči byli plné hněvu..
,, Nepříjde říkáš? Pak už tu holku k ničemu nepotřebuji!" řekl a s těmito slovy se vytratil tak, jako se vytrácí pára nad hrncem....



,, Nějak se nám tu hromadí nezvaní hosté bratře!" Ozval se Rimmonův hlas když Agares vešel do místnosti. ,, Pokud nemáš odvahu je zabít, rád se toho ujmu.." prohlásil bělooký démon.
,, Já se přeci nebojím!!! Ještě je budeme potřebovat... Aron je věrným sluhou dokud jeho otec žije.. Co se týče té víly.. Tu ještě také budeme potřebovat.. I když mé plány se poněkud změnily.." odpověděl démon a přešel k oknu. ,, Kde je ten mebral?"
,, V lese jak sis přál.. Ta lovkyně už ví, že tu je ta holka.."
,, Výborně.. Až se vrátí ať mi podá zprávy.." rozkázal Agares.
,, Jak si přeješ.." odpověděl Rimmon a chystal se vyjít z místnosti.
,, A kde je Fallier? Už dlouho jsem ho neviděl.."
,, Najdu ho." odvětil Rimmon a v rychlosti opustil místnost.
Agares se zahleděl ven skrze zaprášené okno.. Jeho temně černé oči jakoby pátraly po něčem co tu již dávno není.. Bledá tvář nyní působila šťastně, ale zároveň zadumaně...
,, Už brzy budeš volný... Poslední lovkyně již za nedlouho zemře a svět... svět bude náš..." zašeptal a s hlasitým oddechnutím zavřel oči..
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Markeet Markeet | Web | 8. srpna 2014 v 17:09 | Reagovat

Ahoj, nehodil by se ti někde hlas? :)) Kdyby jo, stačí napsat do komentu na blog :)) Kdyby se ti chtělo, můžeš pro mě a mého kocourka taky hlasovat, můžeš každou hodinu :) link na blogu :)

2 Markeet Markeet | Web | 8. srpna 2014 v 17:36 | Reagovat

hrozně moc děkujeme :)

3 Lory Lory | Web | 8. srpna 2014 v 19:04 | Reagovat

Taky teď moc nestíhám, proto většinu věcí přednastavuju. Přijde mi to vcelku smutné, že už se to blíží ke konci, s tím že bude další část si mě ale moc potěšila :)
Taky Iver mile tam na ně, "nikdo se odsud ani nehne" :D
Páni, člověk co vypadá jako strom a mění se v mluvícího havrana... to je při nejmenším originální a zajímavá kombinace! :) Ovšem určitě ne špatná :) Docela mě teď zneklidnilo, jak si tam psala o tom kolik vlkodlaků a víl žije v okolí, že se teď bojím, jestli taky nežijou nějací tady :D Vypelichaný pes se štěnětem, tak to mě dostalo :'D Chudák Nick s Elis... ten konec je děsivý, žádám pokračování!

4 Lukáš Lukáš | Web | 9. srpna 2014 v 12:31 | Reagovat

trochu mi to připomíná časy kdy jsem s kámoši hrával Dračí doupě :)

5 Eamane Eamane | Web | 12. srpna 2014 v 11:55 | Reagovat

Ach jo já taky vůbec nestíhám, pořád jsem v práci a na blog si vždy najdu jen chvilku večer, což mě štve, ale na druhou stranu jsou prázdniny a já nechci pořád sedět u počítače :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama