Inter Arma Silent Muze - sen

20. listopadu 2010 v 11:11 | wikac11 |  nadpřirozeno
    Ze staré dřevěné místnosti vyzařovalo  uprostřed noci teplo domova.Na různě vyřezávaném dřevěném stole tiše a líně plápolala petrolejová lampa a na stará a velmi malá okna ťukali dešťové kapky.Sem tam zahřmělo nebo se na obloze objevil jasný modrý blesk.Alex seděl za oknem a jakoby hipnotyzovaný bouří hleděl na stékající kapky a snažil se jim naslouchat v jednom jediném rytmu.
     Místnosti vládlo zvláštní ticho,Alex si občas hlasitě vzdychl nebo prstmi přejížděl po trásách spadaných kapek,a starý pán opírající se o zdobenou římsu velkého rozhořelého krbu chvílemi hlasitě kašlal.Alex odvrátil hlavu od okna a zahleděl se na obláčky dýmu vycházející z  dýmky Alexova dědečka.Už se chtěl znovu otočit k oknu  když dědeček konečně promluvil,,Pojď se ohřát Alexi ,ty okna jsou stará ,profukují."Alex si vzdych  a vstal z mohutné truhly na které až dosud seděl a přešel ke krbu.Sednul si na staré červené křeslo jehož kůže byla už dlouhá léta popraskaná,sundal si boty a nohy si položil před sebe na malí taburet ladící s křeslem aby si je ohřál.Za nedlouho už pociťoval jak mu chodidly prostupuje ohnivé teplo a stoupá mu dál do těla.
      Alex se zahleděl do tančících barevných plamínků krbového ohniště a představoval si jak tančí s nimi.Dědeček  se dnes večer zdál zachmuřelí  jako by ho cosi zužovalo a nechtělo ho to pustit,,Každá noc není stejná Alexy!",,A co když ano je to stejné,stejné jako tehdy!"Alex se znovu zahleděl do plamenů a pěsti držel silně zaťaté.Dědeček se otočil od krbu  položil dýmku na stůl a sedl si do druhého stejně ošuntilého a starého křesla ,,Není to stejné,nic se nemůže opakovat ,netrap se tím už je to dávno ,netrap se tím,nebo se utrápíš Alexy!",,Ale co když ..."Starý pán Alexe zastavil jen pouhým pohledem,,Chybí my dědečku."Starý a životem unavený pán si vzdych a hleděl do Alexových jasně zelených očí jako do otevřené knihy ,,Už jsou to tři roky ,nemůžeš na to pořád myslet ,není to tvá vina ,není to ničí vina ,asi to tak má být ,asi měli odejít...I mě chybí Alexy a cybí my moc ,ale přišel jsem na to pozdě ,Vím že nejde zapomenout ,o to tě ani nežádám ,ale prosím ží .Neuzavírej se ,pokus se na to neustále nemyslet,Co se stalo ,stalo se my to nezměníme,nenech mě přijít i o tebe!"Alex se na starého pana Merlena lítostně podíval a povzdychovačně se usmál.Teodor se na Alexe také usmál ,ale jeho úsměv byl unavený a ustaraný a vrásky u očí a na čele mu i přes úsměv zůstávali,,Už musíš být unavený,měl by sis jít lehnout."Alex bez protestů vstal obejmul dědečka a potom odešel z místnosti.Vyšel nově udělané dřevěné schody do jeho podkrovního pokoje a zavřel za sebou dveře Už se natahoval že rozsvítí lampu ale vspoměl si že bouře přerušila elektrycké vedení ,proto si sundal jen kalhoty a ulehl do postele .Dlouho nemohl usnout ,poslouchal přešlapujícího dědečka,kapky deště,šumění větru ,i praskání stromů před domem.až se mu konečně podařilo usnout.
        Alex měl neklidný spánek ,převaloval se a mluvil ze spaní,zdálo se mu o nehodě a o smrti rodičů,ale to nebylo vše.Zdálo se mu že stojí na jakési zvláštní louce ,po pravé straně matku a po levé straně mu stál otec .Na proti němu stál vysoký muž s krátkými tmavými vlasy,v dlouhém hnědém plášti.Jeho oči byli zbarveny každé jinou barvou ,jedno bylo  hnědé a druhé jasně modré,měli uplně stejnou barvu jako jeho dva psí společníci ,kteří mu stáli po boku ,dva sibiřští Huskyové ,Alexův pohled se zaměřil na ně jelikož oba byli neskutečně velcí a mohutní.Potom se jeho pohled upřel znovu na muže ,který roztáhl paže směrem od sebe a z lesů se vyrojili stejní psi jako věrní společníci onoho zvláštního muže.Matka a otec Alexe ho pobízeli a by šel za tím podivuhodným pánem,ale potom se rozplynuli v mlze .Alex se nechápavě otočil ale místo rodičů tam stáli dvě překrásné dívky a lákali ho k sobě,,Nechoť Alexy!"Ozvalo se od někud Alex ten hlas neposlouchal a jako omámený šel za dívkami.Už mu zbýval poslední krok ,obě se proměnili  v zakrslé ošklivé postavy podobné skřetům a s úmyslem zabít Alexe se k němu rozběhli ale cestu jim zastoupil muž a dva psi ,muž ukázal na nestvůry a jeho společníci se na ně vrhli a zabyli je .
Chlapec stál za mužem a s vyděšením sledoval krev na trávě .Muž se otočil a usmál se na Alexe ,podával mu ruku na znamení přátelství a cosi šeptal ,ale Alex nerozuměl ,,Já nerozumím vám!"Než to ale muž stačil z opakovat Alexe probudil zvuk vařící vody vycházející z kuchyně.....
      
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama